Profesor Carlo Catassi, ředitel pediatrické kliniky a školy se specializací na pediatrii, Universita Politecnica della Marche, Ancona, Itálie
Víme, že léčba celiakie vyžaduje úplné vyloučení lepku ze stravy pacienta, protože i minimální stopy této obilné bílkoviny může poškodit sliznici tenkého střeva a tím ovlivnit kvalitu života pacienta hlavně z dlouhodobého hlediska. Také ale víme, že je v podstatě nemožné úplně zabránit sekundární kontaminaci a konzumaci stopového množství lepku v každodenním životě.
Jak tedy můžeme zjistit, jestli pacient dodržuje dietu správně? V současnosti neexistuje žádná přímá nebo uspokojivá odpověď na tuto otázku. Nejlepší metodou, jak to zjistit, je biopsie tenkého střeva, která může ukázat i drobné změny na sliznici způsobené příjmem stopového množství lepku, avšak v tomto případě hovoříme o invazivní metodě, která na pravidelné kontroly není nejvhodnější. Sledování příznaků u pacienta nemůžeme považovat za spolehlivé, protože víme, že drobné dietní prohřešky nevyvolávají u většiny pacientů – asymptomatických pacientů – žádné zjevné příznaky. Testování protilátek proti lepku, jako je tkáňová transglutamináza IgA, IgG, eventuálně jiné protilátky při celiakii jako například deaminovaný gliadin IgG, IgA, endomyziální protilátky, jsou důležité při stanovení diagnozy celiakie, ale nejsou často schopné odhalit drobné dietní chyby pacienta. Také je možné sledovat stopy lepku v moči nebo ve stolici, ale tento test ukáže pouze příjem lepku za posledních 24-48 hodin.
Číst víc
Tento trochu pesimistický scénář však zlepšuje důležitá studie „Syntetické neoepitopy transglutamináza – deaminovaného gliadinového komplexu jako biomarker pro diagnostiku a sledování celiakie“ od Chounga a kolegů z Mayo kliniky v Rochesteru (Minnesota, USA), kterou nedávno publikovali v prestižním časopise Gastroenterology. Autoři se zaměřili na odpověď pacientů s celiakií na komplexy TTG-DGP, na rozdíl od těch směřovaných k transglutamináze (TTG) nebo k deaminovanému gliadinu (DGP), které zkoumaly „tradiční“ diagnostické testy.
Proces, který vede k tvorbě těchto komplexů TTG-DGP, znamená vývoj neoepitopů, vysokoreaktivních částí aminkoyselin, které jsou ještě víc imunogenní než do teď známé antigeny. V počáteční fázi studie autoři zjistili, že reaktivita protilátek proti specifické skupině komplexů TTG-DGP identifikovala skupinu pacientů trpících pokročilou celiakií s mimořádně vysokou citlivostí a specifičností v porovnání se zdravou skupinou. Ještě zajímavější byl objev z druhé části studie, a to že pacienti s celiakií na léčbě bezlepkovou dietou, jejichž střevní sliznice byla poškozená v důsledku přetrvávajícího příjmu lepku, měli výrazně vyšší hladiny TTG-DGP protilátek oproti pacientům s celiakií, jejichž střevní sliznice byla bez poškození. Jinými slovy, tento nový test protilátek (dělaný z venózní krve) se zdá být schopný identifikovat ty pacienty s celiakií, kteří nedodržují dietu správně. Zdá se, že má daleko větší přesnost než doteď dostupné testy.
Pokud se potvrdí výsledky tohoto výzkumu jinými studiemi, umožní to výrazné zlepšení přesného sledování pacientů s celiakií podstupujících léčbu, což přispěje k jejich dobrému fyzickému i psychickému stavu.